OBCHODNÍ MODELY ZALOŽENÉ NA DATECH
Obchodní modely Průmyslu 4.0 postavené na datech
Obchodní modely založené na datech dnes ovlivňují každého. Dlouhodobě můžeme sledovat, že tvorba hodnoty úspěšných globálních společností jako jsou Amazon, Alibaba Group, Airbnb, Google, Netflix či Uber je založena stále méně na fixních aktivech a více na digitálních aktivech jako jsou softwarové platformy, algoritmy a data. Podobně jako vytěžují zákaznická data e-commerce společnosti, vznikají nové obchodní modely i v průmyslovém prostředí.
Autor: NCP 4.0 ve spolupráci se Škoda Auto a Siemens, s.r.o.
Výše zmíněné společnosti systematicky analyzují využití svých služeb pomocí datové analytiky a získané poznatky aplikují pro kontinuální zlepšování svých produktů a služeb, jejich inovování. Chování každého zákazníka při používání služeb je sledováno a data jsou shromažďována do jeho uživatelského profilu. Pomocí datové analytiky lze porozumět stávajícím potřebám zákazníka, ale také předvídat jeho budoucí potřeby. Využívá se srovnání uživatelských profilů s podobnými klíčovými preferencemi. Například Netflix shromažďuje a vyhodnocuje údaje o používání svých služeb, díky čemuž nabízí televizní program, který splňuje očekávání svých diváků lépe než běžné televizní stanice. Datová analytika aplikovaná na oblast porozumění potřebám zákazníků a odvozené nové obchodní modely poskytují společnostem významnou konkurenční výhodu.
Tento trend ovlivňuje také průmyslové prostředí, kde i další velcí hráči z oblasti průmyslové výroby jako například Axa, Bayer, BASF, BMW, GE, Philips, Siemens, Toyota, Volkswagen, a mnoho dalších, kteří se soustřeďují na digitální transformaci svého podnikání, postupně přecházejí od hardwaru k softwaru, digitálním produktům a službám.
Miliardy senzorů generují data, která jsou neustále přesnější a jejichž objem neustále roste. Náklady na ukládání dat jsou stále levnější. Stále sofistikovanější nástroje pro zpracování velkých dat také umožňují snadnou správu obrovského množství dat a komplexních datových struktur. Data jsou stále dostupnější pro všechny zaměstnance podniku (od vedoucích až po dělnické pracovní pozice), mnoho užitečných služeb poskytuje tzv. aplikační programovací rozhraní (API). I když proces zpracování dat vyžaduje velkou výpočetní kapacitu (výpočetní výkon), výrobní podniky mají k dispozici hardware s požadovaným výkonem.
Digitalizace a technologie Průmyslu 4.0 nabízejí stále většímu počtu průmyslových odvětví a společností stále širší možnosti, jak převzít obrovské množství generovaných dat a použít je pro své účely například při implementaci chytrých produktů pomocí bezdrátových senzorových sítí nebo k užší integraci lidí do rozhodovacích procesů prostřednictvím mobilních počítačů. Internet věcí (angl. Internet of Things, zkr. IoT), edge a cloud computing, strojové učení pro průmyslové aplikace nebo instalace 5G sítí do průmyslových podniků umožňují vznik řady nových obchodních modelů založených na velkých datech, která se stávají významným jádrem tvorby hodnoty podniku. Odtud pochází termín obchodních modelů založených na datech (angl. Data-driven business models).
Základem efektivního obchodního modelu postaveného na velkých datech je hodnota, kterou mohou data poskytnout. Lze ji definovat pouze v kontextu celého obchodního vztahu, tj. podle následujících kritérií: (1.) kdo jsou zákazníci a další účastníci transakcí, (2.) jaké jsou jejich potřeby, (3.) jaká data mohou sdílet, (4.) a k jakému účelu je mohou použít. Zákazníci si uvědomují, že jejich data mají hodnotu, která přináší nejen benefity, ale také určitá rizika, a proto nejsou ochotni je sdílet bezdůvodně. Úspěšným podnikem může být pouze ten, který si získá důvěru zákazníků tím, že jejich data nezneužije, zajistí jejich ochranu a za jejich sdílení poskytne svým zákazníkům adekvátní přidanou hodnotu.
Průmyslové podniky mohou díky práci s velkými daty najít přidanou hodnotu pro své podnikání v celé řadě oblastí:
- Ucelený pohled na zákazníky prostřednictvím nástrojů Business Intelligence (zkr. BI), predikce poptávky, efektivnější cenotvorba, vytváření benchmarků, inovace produktů a služeb.
- Udržení stávajících a zisk nových zákazníků, personalizace, doporučování nabídky produktů a služeb (cross-sell, up-sell).
- Softwarově definovaná funkcionalita produktů s možností vzdálené aktualizace.
- Efektivní výroba díky přesným simulacím a reálným datům z výroby, optimalizace návrhu nové generace strojů a zařízení na základě dat, flexibilní automatizace s využitím nástrojů umělé inteligence.
- Vzdálená správa a údržba výrobních zařízení, včetně preventivní údržby, optimalizace provozních parametrů výrobní technologie.
- Transparentní a efektivní dodavatelský řetězec, rychlejší identifikace a zmírňování rizik.
- Sledování kritických faktorů udržitelnosti a společenské odpovědnosti v organizacích (ESG), např. monitorování a snižování uhlíkové stopy.
- Zvýšení kybernetické bezpečnosti, prevence podvodů a další.
Úplně nové možnosti generování příjmů může výrobním podnikům nabídnout rovněž zapojení do takzvané platformové ekonomiky založené na vytváření digitálních ekosystémů, které propojují různé strany – primárně zákazníky, dodavatele a prodejce.
Jednotlivé technologie používané v Průmyslu 4.0 nejsou ve většině případů samy o sobě nové, ale dochází k jejich konvergenci, jednodušší integraci a novým způsobům použití, včetně možností inovovat obchodní model. Mezi nové obchodní modely specifické pro Průmysl 4.0 patří například Monitoring a řízení na dálku, kdy firma může nabízet služby vzdáleného monitorování, řízení a optimalizace průmyslových zařízení nebo procesů s využitím technologií IoT, datové analytiky či digitálních dvojčat. Příkladem inovace obchodního modelu monitoringu a řízení výroby na dálku je společnost Linde, světová jednička ve výrobě technických plynů.
Společnost Linde se v oblasti zavádění automatizace, digitalizace a implementace AI do výroby vypracovala mezi světovou špičku. Během několika let dokázala po světě vytvořit řadu specializovaných týmů, jež využívají všechny nejnovější technologie při dálkovém řízení výrobních procesů. Nedaleko Třince, v severomoravské Ropici, sdílí jedno z dvanácti globálních vzdálených řídicích center společnosti Linde Gas, k němuž jsou dálkově připojeny výrobny technických plynů od Čech až po Kazachstán. V letech 2020 a 2021 byl do těchto výroben nasazen systém pro dálkovou správu PlantWatch. Díky nástrojům AI, jež jsou vytrénovány na velkých datech z jednotlivých zařízení mohou operátoři dohlížet, zda probíhá výroba technických plynů v optimálním režimu. Nový systém nejenže zajišťuje dálkové řízení výroby, její optimalizaci a stabilní kvalitu produktů pro zákazníky, ale také usnadňuje zefektivňuje práci zaměstnancům ropického řídicího centra a umožňuje jim podílet se na zajímavých globálních projektech.
Dalším příkladem nových obchodních modelů specifických pro Průmysl 4.0 je vytváření platforem a ekosystémů, kde se mohou různí hráči na trhu propojit a spolupracovat, což může zahrnovat nejen sdílení dat, technologií a inovací, ale také zprostředkování obchodních transakcí či přímý online prodej.
Komplexní platformou cloud computingu je Amazon Web Services (dále AWS). Tato platforma zahrnuje nabídku infrastruktury a platformy jako služby. S miliony aktivních zákazníků z prakticky každého odvětví a každé velikosti, včetně startupů, podniků a organizací veřejného sektoru. Síť partnerů AWS (APN) po celém světě zahrnuje tisíce systémových integrátorů, kteří se specializují na služby AWS, a desítky tisíc nezávislých dodavatelů softwaru (ISV), kteří přizpůsobují svou technologii práci na AWS. Infrastruktura platformy je navržena tak, aby byla flexibilním a bezpečným prostředím cloud computingu, aby splňovala bezpečnostní požadavky pro armádu, globální banky nebo vládní organizace. Na bezplatné úrovni AWS je dnes k dispozici více než 100 produktů AWS z více než 20 produktových kategorií, například analytika, databáze, internet věcí, strojové učení, robotika, a mnoho dalších.
V závislosti na použitém produktu jsou k dispozici tři různé typy bezplatných nabídek. Startupy mají možnost získat bezplatné AWS kredity, které lze použít za služby v rámci platformy.
Posledním z příkladů nových obchodních modelů jsou využití virtuální reality (VR), virtuální simulace a testování a také využití rozšířené reality (AR). Digitální dvojče umožňuje virtuální simulace a testování produktů ještě před jejich vytvořením, což může být využito pro optimalizaci designu, zkrácení vývojových cyklů či minimalizaci chyb. Příkladem inovace obchodního modelu s využitím virtuální simulace a testování je firma ŽĎAS.
Firma ŽĎAS roku 2019 představila na MSV inovativní koncept digitálního dvojčete lisu na prohýbání disku železničního kola, na němž pracovala se společností Siemens. Toto digiální dvojče umožňuje firmě ŽĎAS vyhovět rostoucímu tlaku zákazníků na zvyšování užitné hodnoty stroje a zkrácení času na jeho dodání, navíc virtuální zprovoznění pomocí digitálního dvojčete umožnilo vývojářům porozumět chování stroje a optimálně nastavit provozní parametry z obrovského množství variant tak, aby byl provoz stroje co nejefektivnější a bezpečný. Tento koncept navíc zkracuje dobu návrhu stroje až o 30 %, což je jistě významnou konkureční výhodou.
Digitální dvojče ale může sloužit i jako základ pro vytváření virtuálních či rozšířených realit pro školení a údržbu, prostřednictvím těchto technologií pak mohou firmy nabízet služby pro školení zaměstnanců či servisních techniků.
Česká firma BenThor automation roku 2023 uvedla na trh inovativní řešení VR pro vzdělávání v průmyslových provozech s názvem BTverse, jež kombinuje technologie VR a gamifikace s cílem vytvořit komplexní, efektivní, bezpečný, ale i atraktivní způsob školení. Základem řešení BTverse je digitální dvojče systému, které je posléze přeneseno do prostředí VR. Firma BenThor pro integraci tohoto řešení využití software Siemens Tecnomatix Process Simulate, ve kterém je nejprve zhotoven 3D model zařízení, ten je poté virtuálně zprovozněn, do jednotlivých komponent je přidání logické chování odpovídající co nejvíce realitě. Poté se celý model připojí k softwaru PLCsim advanced a je oživen s kompletním logickým chováním a signálovou výměnou. Nakonec se digitální dvojče systému importuje do prostředí VR.Pro dosažení cílů vzdělávání a jednotlivých školení jsou připraveny gamifikované scénáře, které pomáhají operátorům naučit se správnému používání výrobního systému. Zásadní výhodou je komplexní a realistické virtuální prostředí, které zahrnuje všechny důležité prvky výrobního procesu. Účastníci školení mohou s těmito prvky interagovat a provádět různé úkoly včetně řešení scénářů, které se mohou vyskytnout v reálném provozu.
Digitální transformace s sebou přináší výzvy i příležitosti. Jedním z hlavních úkolů podniků je připravit své zaměstnance na nové požadavky a podporovat způsoby podnikatelského myšlení, kdy informace a znalosti budou vnímány jako možný zdroj nového nápadu, který může pro firmu v budoucnu představovat zdroj nových příjmů. Významnou roli v tomto procesu sehrává také vzdělávání, zvyšování digitální gramotnosti, vytváření prostředí podporujícího aplikovaný výzkum a vývoj a digitální produkty a služby konkurenceschopné i na globálních trzích.
